Šotkův blog - moudra z dramaturgické kuchyně

V době nejrůznějšího remcání, skuhrání a nadávání (jako bychom nežili v nejbezpečnějších a nejbohatších časech, jaké nás v těchto zeměpisných končinách mohly za pár posledních tisíciletí potkat) jsem se rozhodl plout proti proudu a věnovat se ve svém blogu příležitostně chvále někoho (nebo něčeho), kdo/co si to zrovna zaslouží. A abych to vzal popořádku, rozhodl jsem se začít sám sebou.
V roce 2010 se mi totiž hned dvojím způsobem povedlo splnit si dětský sen a pootevřít dvířka do světa textování populární hudby - a začít se tak skromně přibližovat k velikánům ráže Zdeňka Borovce, Eduarda Krečmara či Jiřího Aplta.
Jednak díky muzikálu Trůn pro královny, který jsem zplodil s Matějem Plíhalem a který je stále k vidění v brněnském Studiu Marta - z Trůnu kromě lyrického duetu, který se líbí zejména dámám, upozorňuju na oblíbený song kolegy Lukáše Riegra, který by se jistě na žádné z předrevolučních Port neztratil - je vidět, že Plíhalovo jablko nepadlo daleko od stromu.
Jednak - a zejména  - díky vycházející star Orontu Orontsenovi, jehož vystoupení je pravidelně k vidění v BURANTEATRu v rámci inscenace Misantrop. Norsko-český text jeho singlu Skröll! vznikl zhruba za čtyři a půl minuty podle známé definice popového textu "měl by být o ničem, nejlépe však o lásce" a je to na něm - doufám - vidět. Pěkný poslech!

P.S.
Dneska jsem při procházce zplodil text nový, jelikož kolegovi Plíhalovi se opět zachtělo do hitparád, po důkladném pročtení jsem však usoudil, že bez něj svět i Plíhal obejde. Tak snad příště, z roku 2011 ještě cosi zbývá...